Veškeré zde zveřejněné fotografie podléhají autorskému zákonu a není dovoleno je bez mého písemného souhlasu publikovat dále.
úterý 31. května 2011
5. naše vesnička v 6h ráno
Tato fotka je z minulého dne, jen jsem ji nestihla vyvěsit. U nás je krásně i po ránu. Jen bych se tím nemusela kochat každý den tak úplně brzičko ráníčko.
neděle 29. května 2011
sobota 28. května 2011
Florbalové odpoledne
Dětičky strávily florbalové dopoledne a v tom duchu se neslo i odpoledne. Mates s Týnou běhali po zahradě a Mates se snažil Týnu co nejvíce navnadit, aby s ním florbal hrála co nejdéle. Nic naplat, po čase to Týnu trochu omrzelo a šla si hrát na terasu. Mates za ní přiběhl a proběhl mezi nimi následující rozhovor:
Týno, ty máš pauzu?
ticho
Týno, ty máš pauzu?
ticho
Kdo chce pauzu?
Mates dá ruku nahoru a očekává totéž od Týny, ta ji ale k jeho překvapení nezvedá, tak Mates svou ruku rychle dává dolů a táže se v naději v hlase:
Ty nechceš mít pauzu? Tak pojď hrát!
Ne.
Jak dlouhou chceš pauzu: 10 nebo 20 sekund?
A co je víc?
20.
Tak 20.
Mates počítá pomalu do dvaceti a pak hlásí nahlas:
Konec pauzy!
To bylo krátký.
To bylo 20 sekund, řekla si, že chceš 20.
Nic se nedělo.
Tak ti dám minutu, ale víc už vážně ne.
Šli hrát, ale Týnu s Vašíkem moc dlouho u hry neudržel, začal se tedy trochu čílit:
Dejte mi gól!
Týna s Vašíkem trhají petřžel.
Kam koukáte? Takhle se florbal nehraje!
Já se na vás zlobím, takhle se florbal nehraje!
Tak šel na to trochu šibalsky:
Vyhraju, když mi nebudete dávat góly.
Týna se začla trochu snažit hrát, ale přes ty trsy trávy ten míček jen těžko dostávala dopředu a tak Mates na ní:
Mně dej góla, musíš mířit na branku! Na mě, já tě nechám vyhrát.
Týna dala gól. Dál už ovšem hrát nechtěla, chudák Mates, ještě tolikrát se snažil dítka ke hře přimět a nic moc. Přiběhl mi povědět:
Já jsem ji nechal, ale teď už nenechám, já jsem dobrý brankář.
Nevím, jestli bude dobrý brankář, to co vím je, že je opravdu ale opravdu moc hodný bratranec.
Týno, ty máš pauzu?
ticho
Týno, ty máš pauzu?
ticho
Kdo chce pauzu?
Mates dá ruku nahoru a očekává totéž od Týny, ta ji ale k jeho překvapení nezvedá, tak Mates svou ruku rychle dává dolů a táže se v naději v hlase:
Ty nechceš mít pauzu? Tak pojď hrát!
Ne.
Jak dlouhou chceš pauzu: 10 nebo 20 sekund?
A co je víc?
20.
Tak 20.
Mates počítá pomalu do dvaceti a pak hlásí nahlas:
Konec pauzy!
To bylo krátký.
To bylo 20 sekund, řekla si, že chceš 20.
Nic se nedělo.
Tak ti dám minutu, ale víc už vážně ne.
Šli hrát, ale Týnu s Vašíkem moc dlouho u hry neudržel, začal se tedy trochu čílit:
Dejte mi gól!
Týna s Vašíkem trhají petřžel.
Kam koukáte? Takhle se florbal nehraje!
Já se na vás zlobím, takhle se florbal nehraje!
Tak šel na to trochu šibalsky:
Vyhraju, když mi nebudete dávat góly.
Týna se začla trochu snažit hrát, ale přes ty trsy trávy ten míček jen těžko dostávala dopředu a tak Mates na ní:
Mně dej góla, musíš mířit na branku! Na mě, já tě nechám vyhrát.
Týna dala gól. Dál už ovšem hrát nechtěla, chudák Mates, ještě tolikrát se snažil dítka ke hře přimět a nic moc. Přiběhl mi povědět:
Já jsem ji nechal, ale teď už nenechám, já jsem dobrý brankář.
Nevím, jestli bude dobrý brankář, to co vím je, že je opravdu ale opravdu moc hodný bratranec.
pátek 27. května 2011
čtvrtek 26. května 2011
1.
Tak že bych to taky zkusila? Tu 365tku? U mě nebude problém fotit každý den,jako každý den to vyvěsit na web. Tak uvidíme, kam až to dopracuju. Dneska jsem na zahradě viděla tolik zvláštního hmyzu a tenhle, co jsem vybrala jako svou první fotku, se mi zdál nejzvláštnější i zvláštně lítal, jak čmeldové z loutkové pohádky. Tak se třepetal.
středa 25. května 2011
Gormití postýlka
Tak takhle jsem je vyfotila poprvé - nahoře, Týna to zkontrolovala a pak řekla, že je musí upravit, aby byly lépe vidět, že je pak zas zandá, aby jim nebyla zima:) a tak vznikla ta druhá fotka dole....
On na sebe mluví!
"On na sebe mluví!" Tak tohle na mě volal manžel z předsíně od zrcadla (s Hynečkem na ruce předpokládám), když se mi nepovedla už pátá palačinka, takže to, že se syneček uviděl v zrcadle a dal se se sebou do řeči, mě nijak nevzrušilo. Fotku gormitího pokojíku dodám zítra, nevím, kde je foťák :)
úterý 24. května 2011
Z bříška na záda
Dneska se Hyneček otočil z bříška na záda, prostě se dlouho kymácel až přepadl a vůbec se mu to nelíbilo a vůbec nechápal mé nadšení :). Má nad postýlkou nově kolotoč a ten se mu líbí (je to podle mě hrozivá umělá žirafa, já bych se jí bála). A měli jsme tu na návštěvě bratrance, cákali se v bazénu a moc pěkně si hráli. A Mates předal Týně od babičky gormita - ta měla radost! Opravdu velikou! Orla samotáře, nebo tak nějak, o síle 4 a to je fakt hodně:) Než šla spát, všem svým gormitům vyráběla nové postýlky z geomagu :) No prostě hezký den. Jen doufám, že zítra vstane Hyneček dýl než ve 4h ráno...
úterý 17. května 2011
úterý 10. května 2011
Jak přichází motýli na svět
Mimochodem, kdo by chtěl do Faty v pondělí, tak v pondělí je normálně zavřeno. Nás tam pustil pán, co s ním manžel obchoduje a tak jsme měli celý skleník pro sebe:) To bylo štěstí.
Ještě jeden krásný motýl:
Líheň motýlů:
Nádherní motýli
Ano, byli to nádherní motýli. Takhle vypadali, když měli křídla u sebe...
... a takhle když je roztáhli.
pondělí 9. května 2011
Čí to je?
Dnes jsme byli v Praze v Troji v Botanické a Zoologické zahradě. Bylo ideální počasí. Mám pro vás hádanku - čí je to oko?
neděle 8. května 2011
Rebarborový koláč
Rebarborový koláč jsem dneska udělala, byl dobrý, myslím. Týna mě ho pomáhala dělat. Strašně se na něj těšila. Při přípravě ochutnávala žmolenku, moc jí chutnala.
"Tak máme náš rebarborový koláč hotový, Týno."
"Jůůůů, můžu už ochutnat?"
"No to víš, že jo" -a dala jsem ji na talíř dva kousky, ochutnala.
"Ten je moc dooobRRRý" -přvaluje ho v puse.
"Copak?"
"Jen by tam nemusely být ty zelený kousky."
"Tak máme náš rebarborový koláč hotový, Týno."
"Jůůůů, můžu už ochutnat?"
"No to víš, že jo" -a dala jsem ji na talíř dva kousky, ochutnala.
"Ten je moc dooobRRRý" -přvaluje ho v puse.
"Copak?"
"Jen by tam nemusely být ty zelený kousky."
pátek 6. května 2011
Marod
Tak to vypadá, že budu i já marod, teda už je mi vlastně líp, asi nějaká chřipajzna. Týna si vesele hraje s Geomagem a zapojila do toho tatínka - nedá se poznat, koho to baví víc. Hyneček promlouvá ke chrastítkům nad postýlkou a já si sem odskočila "jen odhlásit Týně obědy na příští týden". V pondělí, pokud budeme v pořádku, pojedeme do botanické zahrady, těším se. Zkusím něco nafotit. Hlavně ale abychom byli zdraví na dovolenou....
čtvrtek 5. května 2011
Nespravedlivost smutného večera
Dneska jsem chtěla vyfotit Hynečka, byly mu 2 měsíce. Měla jsem ho rozbaleného po koupání a volám na manžela, zda by mohl přijít s foťákem, že ho vyfotíme alespoň na výměsíční, když už ho jinak moc nefotíme. Neměl čas. Prý přijde hned jak to dodělá. Najednou mu zvoní telefon a on volá dolů - Týno, Šárka přijde. (To zanmená, že zas přijde Aleš). Jaké to má ale Aleš štěstí, že když k nám dorazí, zrovna v tom okamžiku manžel práci dokončí a je mu ihned k dispozici.
A jaké to je ale překvapení, že přišel Aleš bez dcerky - tu nechal u sousedky a natěšená Týna si nemá s kým hrát. (Aleš ji chytře řekl, že Šárka zůstala u sousedů) Smutně Týna kouká na sousedovic zahradu kuchyňským oknem, kde se Šárka, která si právě měla hrát s ní, skáče se sousedovic dcerkou. Nechápe to. Aleš ji ještě slibuje, že Šárka přijde pak. Vysvětluju Týně, že Šárka pak nepřijde, protože na to není čas, že jak ji Aleš vyzvedne, že musí jít domů a ne k nám a zlobím se na Aleše, který ji takhle kecá. Týna mi nevěří. Tak jí posílám na terasu za "klukama" ať se jich jde zeptat jak to doopravdy bude.
Vrací se z terasy zklamaná, je mi jí vážně líto, kdyby neslibovali, že Šárka přijde a ona nezůstala u sousedů a kdyby ji nenalhávali, že přijde později, bylo by ji jedno, kde teď Šárka je, Týna by si ani nevzpoměla. Teď ale smutně ukládá Šárčinu panenku, kterou si tu posledně zapoměla, zpátky do koutku. Kouká na mě smutnýma očima. "Tak pojď" říkám ji, "alespoň ji vrátíme tu panenku". Nechávám řvoucího, nevyfoceného 2 měsíčního kloučka řvát v postýlce (je po koupání nemohu ho vzít s sebou) a jdem s dcerkou na chvilku k sousedce na zahradu.
Když se pak na 5 minut setkáme s manželem všichni dohromady a postěžuju si, že spolu netrávíme vůbec žádný čas, opáčí mi na to vyčítavě, že v tuhle dobu už bývá dávno u Milana. Strašně spěchá. Jako bych za to mohla, že ho Aleš zdržel. Ano, stihl Týnu vykoupat (to mu zabere půl minuty, protože ji jen namočí) a dát večeři (kterou jsem chvíli před tím uvařila) to se mu musí nechat. Mimochodem, včera byl s Alešem na hokeji v hospodě a zítra se chystá zas. Ještě, že máme tak hodnou sousedku, přinesla Týně v hrnečku meduňkový čaj - ty lístečky meduňky si holky sami natrhaly u ní na zahradě, že si čajík uvaří, ale nezbyl na to čas. Týna náležitě oceňuje od večeře sousedčin počin, škoda, že to sousedka neslyšela, měla by radost.
Tak jsem se jala po uspání dětí se trochu odreagovat hraním. A tady je výsledek, škoda že mám málo součástek - jen 1000 (teda já ne, je to Týny) - jinak bych jistě udělala ten most, co je v prospektu nakreslen.
A aby se ta nespravedlivost završila - dala mi Týna Kinder vajíčko - kdyby jen tušila, co v něm je - to, co si přála - šmoula - a měla jsem ho ve vajíčku já - je to možné? Ona tam měla puzzle.... :) :(
A jaké to je ale překvapení, že přišel Aleš bez dcerky - tu nechal u sousedky a natěšená Týna si nemá s kým hrát. (Aleš ji chytře řekl, že Šárka zůstala u sousedů) Smutně Týna kouká na sousedovic zahradu kuchyňským oknem, kde se Šárka, která si právě měla hrát s ní, skáče se sousedovic dcerkou. Nechápe to. Aleš ji ještě slibuje, že Šárka přijde pak. Vysvětluju Týně, že Šárka pak nepřijde, protože na to není čas, že jak ji Aleš vyzvedne, že musí jít domů a ne k nám a zlobím se na Aleše, který ji takhle kecá. Týna mi nevěří. Tak jí posílám na terasu za "klukama" ať se jich jde zeptat jak to doopravdy bude.
Vrací se z terasy zklamaná, je mi jí vážně líto, kdyby neslibovali, že Šárka přijde a ona nezůstala u sousedů a kdyby ji nenalhávali, že přijde později, bylo by ji jedno, kde teď Šárka je, Týna by si ani nevzpoměla. Teď ale smutně ukládá Šárčinu panenku, kterou si tu posledně zapoměla, zpátky do koutku. Kouká na mě smutnýma očima. "Tak pojď" říkám ji, "alespoň ji vrátíme tu panenku". Nechávám řvoucího, nevyfoceného 2 měsíčního kloučka řvát v postýlce (je po koupání nemohu ho vzít s sebou) a jdem s dcerkou na chvilku k sousedce na zahradu.
Když se pak na 5 minut setkáme s manželem všichni dohromady a postěžuju si, že spolu netrávíme vůbec žádný čas, opáčí mi na to vyčítavě, že v tuhle dobu už bývá dávno u Milana. Strašně spěchá. Jako bych za to mohla, že ho Aleš zdržel. Ano, stihl Týnu vykoupat (to mu zabere půl minuty, protože ji jen namočí) a dát večeři (kterou jsem chvíli před tím uvařila) to se mu musí nechat. Mimochodem, včera byl s Alešem na hokeji v hospodě a zítra se chystá zas. Ještě, že máme tak hodnou sousedku, přinesla Týně v hrnečku meduňkový čaj - ty lístečky meduňky si holky sami natrhaly u ní na zahradě, že si čajík uvaří, ale nezbyl na to čas. Týna náležitě oceňuje od večeře sousedčin počin, škoda, že to sousedka neslyšela, měla by radost.
Tak jsem se jala po uspání dětí se trochu odreagovat hraním. A tady je výsledek, škoda že mám málo součástek - jen 1000 (teda já ne, je to Týny) - jinak bych jistě udělala ten most, co je v prospektu nakreslen.
Půlka hlavy marodí :)
Tak tohle mě teda dostalo. Začalo mě včera škrábat krku, ale jen na jedné straně a dneska mě začalo téct z nosu, ale jen z jedné dírky:) Vypadá to, že mi marodí půlka hlavy:) Jen doufám, že se to nerozjede, když chceme za týden na dovču.
Dneska jsme byli s Hynkem u nové paní doktorky, je milá, jakoby pomalá - nepospíchá, rozmýšlí se... Hynečka zas trápí kůže na tělíčku, tady ta nová říká, že má typické příznaky exému a že by se vyplatilo do něj investovat a koupit mu A-Derma exomega,což jsme udělali a 400kč jsme do něj vrazili. (no ono, kdybych spočítala, kolik jsme do něj vrazili za jednotlivé masti a oleje, které nezabraly nebo zabraly jen dočasně, tak je to pakatel:) ) Namazala jsem mu celé tělíčko (má to už kromě dolní části zádíček všude a chudinka téměř ve všech ohybech to má zarudlé, někde se mu sloupla i kůže:( ) A jak jsem ho namazala, tak usnul a spí už asi dvě hodiny! Tak dlouho už dlouho nespal (už nedávám fenistil) ani nepamatuju , tak ho asi koněčně nic nesvědí, doufám, že to zabere a zmizí to. Taky ale doufám, že to exém není... Necháme se překvapit.
A co mi poradila paní v lékárně? - Do koupele mu nasypte Solamyl, on se v tom pěkně obalí { :)))) } a zůstane mastnota déle na kůži.
Dneska jsme byli s Hynkem u nové paní doktorky, je milá, jakoby pomalá - nepospíchá, rozmýšlí se... Hynečka zas trápí kůže na tělíčku, tady ta nová říká, že má typické příznaky exému a že by se vyplatilo do něj investovat a koupit mu A-Derma exomega,což jsme udělali a 400kč jsme do něj vrazili. (no ono, kdybych spočítala, kolik jsme do něj vrazili za jednotlivé masti a oleje, které nezabraly nebo zabraly jen dočasně, tak je to pakatel:) ) Namazala jsem mu celé tělíčko (má to už kromě dolní části zádíček všude a chudinka téměř ve všech ohybech to má zarudlé, někde se mu sloupla i kůže:( ) A jak jsem ho namazala, tak usnul a spí už asi dvě hodiny! Tak dlouho už dlouho nespal (už nedávám fenistil) ani nepamatuju , tak ho asi koněčně nic nesvědí, doufám, že to zabere a zmizí to. Taky ale doufám, že to exém není... Necháme se překvapit.
A co mi poradila paní v lékárně? - Do koupele mu nasypte Solamyl, on se v tom pěkně obalí { :)))) } a zůstane mastnota déle na kůži.
středa 4. května 2011
Máme houpačku
Manžel vyrobil houpačku, ještě ji chce přibetonovat (já bych to teda nedělala, ale když se mu chce :) ). A prý budeme mít i domeček pro děti a vypadá to, že letos bude i plot a brána. Trochu mám obavy nad svým řidičským uměním při zajíždění do dvora a tak doufám, že ten plot budeme platit jen jednou:)
foto je pro dnešek
Tak tohle nahoře je naše akrobatka Týna :) Tanečnice Zumby :)
+++++++++++++++++++++++++++++++
úterý 3. května 2011
Foto je pro dnešek
Na některých fotkách mi přijde,že jsem strašně podobná mamce. tuhle fotku dělal taťka :) a jsem na ní já:)
pondělí 2. května 2011
Týna složila báseň
Sedí Týna u oběda (dnes jsem si ji nechala doma, vypadala včera unaveně a tvrdila, že ji boli v krku, dneska ráno to vypadalo, že bude mít rýmu, ale je v pořádku a nějak moc živá, ikdyž si sem tam smrkne:) )
Tak tedy sedí Týna u oběda o šlebí se nad jídlem s nemístnými poznámky, říkám ji, že o jídle se nemluví ošklivě. Týna sedí chvíli potichu a pak se zeptá :
Můžu ti říct básničku? Jsem ji sama vymyslela."
"No tak povídej"
"Kdybych tu polívku spapala, tak bych asi blinkala - líbí? "
Tak tedy sedí Týna u oběda o šlebí se nad jídlem s nemístnými poznámky, říkám ji, že o jídle se nemluví ošklivě. Týna sedí chvíli potichu a pak se zeptá :
Můžu ti říct básničku? Jsem ji sama vymyslela."
"No tak povídej"
"Kdybych tu polívku spapala, tak bych asi blinkala - líbí? "
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)