Je krásné slunečné ráno. Venku je kolem 12°C, ale už jen ten pocit, že je sluníčko vidět, a že už vrhá stíny, hřeje.
Jsem ráda, že máme vedle našeho pozemku pole s cestičkou, po které denně chodím uspávat našeho malého drobečka. Dneska vypadala kouzelně, jakoby zasypaná sněhem.
Rozčepýřené, rosou unavené chomáčky se semínky z bodláků, se líně válí po políčku a čekají až je sluníčko vysuší a až zafouká ten správný vítr...
... aby se mohly zvednout a nechat se větrem unášet na nějaké příhodné místo, kde by mohl zakořenit nový bodláččí život....
... ideálně na obdělaném vedlejším, našem, krásném, věčně zapleveleném, trávníku... :)
