Jak je to s tou motokárou

Motokára vypadá tatko.

Já měla za to, že motokára a čtyřkola je jedno a to samé, ale jaksi není. Motokára je prý jakási předchůdkyně formule. Tak, teď už to poznám jistě.

A taky je jisté, že Hynda od nás chytil ošklivý kašel a je z toho nějaký vyplašený, ale jinak má dobrou náladu a směje se blbostem, takže to nijak neřešíme. A mě bolí uši, tak snad zas rýmice neskončí zanětem středouší... Mám radost z místní lékárny, kde mi pán slíbil, že nám namíchají homeopatika na ty naše záněty uší po zánětech nosohltanů :) A taky říkal zajímavou věc (ne doslova:)): že se máme na vitamínové přípravky vybodnout a pořídit kvalitní rybí olej, jíst dostatek čerstvých vitamínů a to že bohatě stačí na přežití zimního období ve zdraví... Tak to letos zkusíme, ikdyž se musím přiznat, že Marťánky už doma stejně máme...

Radosti 2.

Také vnímám rozdíl mezí "mám radost z" a "potěšilo mě", navíc bych to ještě rozšířila o "mám pocit, že jsem udělala radost", abychom si uvědomili, jak často jsme schopni někomu tu radost udělat:)

Tak mě potěšilo, že se očividně tři paničky z naší vesničky cítí tady u nás pravděpodobně velmi dobře, neboť vycházejí ven v pyžamu (brrrrr). Jedna mává svému muži, když odjíždí autem, jiná si hodila na sebe jen svetr s vestou a šla vyvenčit psa a třetí volala od dvěří na svého muže, co nemá zapomenout koupit:) No vyšli byste v pyžamu mezi lidi třeba na sídlišti? Takže se tu musí cítit dobře.

Měla jsem radost, když mi Týna přinesla boty, když viděla, že mi není nejlíp a mám pocit, že udělám manželovi radost až se vzbudí, až mu řeknu, že se vybírat nový kočárek nejede, neboť mi je tak blbě, že bych stejně nebyla schopná vybírat..

Výzva

Prosím, pokud se najde někdo, kdo také neví, jako já, jak vypadají motokáry a musí být tím pádem, dle názoru mého muže, 20 let v komatu, ať se nebojí a přihlásí se k tomu, udělá mi tím radost:).


(Můj muž je velmi zásadový a nikdy nelže. Jen kdybych to bývala věděla dřív, tak bych v posledních letech neuklízela, neprala, nežehlila, nevařila, protože to lidé v komatu určitě dělat nemusí a naopak bych nehla ani prstem, nechala se obskakovat a ani bych za to nemusela být nikomu vděčná).

Dobrý den

Uspávám Hynečka v kočárku jdouc po polní pěšině. Z dálky vidím dvě paní a už mi to šrotuje - kam uhnout, abych je nemusela pozdravit (to není projev neslušnosti, ale když už má Hyneček škvírečky místo očíček, tak by ho můj pozdrav probudil). Obracím se a prchám pěšinou dolů, ale v tom proti mě vyrazí paní s pejskem. "Dobrý den, ten Vám ale vyrostl!" Dere se mi do kočáru. No nic, jde se uspávat dál. Dojedu dolů, Hyneček má už zase škvírečky, ale v tom začne couvat traktor a ozve se pípání - Hyneček sebou škubne. Hmmmm. To už rovnou můžu cestou zase zpět nahoru pozdravit ty dvě paní - "Dobrý den". Usmějeme se na sebe. A za ní další paní. A jdu směrem dolů. Za chvíli za mnou vtipně slyším "Betynko, musíš být potichu, abys nevzbudila miminko". To se vrací paní z procházky. Ani mě to moc nerozčiluje, protože Hyneček je hodně unaven a jsem přesvědčena, že usne každou vteřinou. Stmívá se. Začíná foukat a posléze pršet. Musím ještě chvilku vydržet. Klepu se zimou, ale chci mít jistotu uspaného Hynečka. Prima, jde se domů, říkám si. "Tak a teď ještě pět koleček po poli" Slyším křičet tatínka dvojčátek (údajně bývalý mistr ČR v boxu), který své děti tvrdě trénuje. Křičí na svého syna: "Musíš to dát pod 4minuty 50! Jinak jsi baba! Pozor na tu paní s kočárkem, ať ji neporazíš!" Jeho syn udělal v kuse pět koleček za hlasitého povzbuzovanání svého otce. "Prima, 4 minuty 04, jsi dobrej, tak se pojď napít a pak si dáš 4 kolečka" UGH! Říkám si já. Ale Hyneček, zdá se, už spí tvrdě, a tak jdu směrem domů - dole mě ten tatík povídá svým hlasitým bodrým hlasem "Taky ten váš kluk má rád terény, co?" Musím se, ač nerada, usmát a odpovídám: "Ano terény a ticho, to je jeho" Hynek na mě otevře jedno oko, ale ustojí to. Uleví se mi. Jdu dál, teď jen otevřít branku a aby v tom větru sebou nepraštila. "Jano, počkej!" Volá na mě soused. "Teď jsem uspala, vydrž". "Já jsem ti jen chtěl říct, že si holky u nás pěkně hrají a že tě viděly z okna jak uspáváš, když pršelo". Nechala jsem Hynečka před barákem ať si pláče a šla se přiobléknout. Pěšina. Nahoru. Dolů. Hynečkův úsměv. Nahoru. Dolů. Dobrý. Spí. Parkuju Hynečka před barákem. Manžel za barákem řeže. Jdou kolem sousedi z bývalého bytu. "Dobrý den". "Dobrý den", šeptám v odpověď. "Dobrý den", opakují sousedi. "Dobrý den, znovu šeptám a spěchám k vrátkům, abych jim vysvětlila, že Hyneček právě usnul. "Dobrý den", zas sousedi, "tak jakpak Vám roste?" Opakují hlasitě - asi se někde dověděli, že jsem po porodu špatně slyšela....

Tak tahle je stará

Tato fotka je opravdu už starší... Několik let. To jsme tehdá kdesi zakládali skalku - dneska už je to rozrostlé do krásy a dokonce tam sedí pod (myslím) javorem trpaslík:)

Naše školka

Představte si to, že v naší školce si letos nově mohou říkat děti, co chtějí dostat na talíř k obědu a co ne. Aby prý nevznikaly zbytečně zbytky. Takžemohou hlásit: Bez zeleninky, bez masa atd... Ptala jsem se Týny, jestli jí všechno nebo jestli taky někdy něco odmítne. Odmítá prý jenom brambůrky. Hm... Také, když někdo u oběda zlobí, musí si u toho stolečku stoupnout (nad jídlem) a stát. Po chvíli se zeptá paní učitelka, zda toho dotyčného zlobení přešlo a pak si teprva může (k vychladlému?) obědu sednout. Hm... Štěpánka je prý šikovná, paní učitelka si prý ani jednou nevšimla, že ikdyž stojí, tak u toho dokáže rukou z talíře sem tam hodit nějaký kousek do pusy. To většinou rozesměje ostatní holčičky u jejího stolečku a tak se vystřídají ve stání...

A Týna se před dvěmi dny na kroužku plavání poprvé potopila celá - i s ouškama! Hned na první hodině!

Září

A je to tady. Září. Měsíc, kdy ještě bývá teplo, ale chladná rána už dají tušit, že se neúprosně blíží podzim.  Letošní léto bylo poněkud zvláštní, co se týče počasí, ale mně plně vyhovovalo. Nejsem milovníkem příliš vysokých teplot, jakmile teploměr stoupá nad 25°C omlouvám i dceřino kňourání a neustálé omílání věty "Mně je vedro jako psovi!" Nastávající víkend má být ještě ve znamení teploučka, v neděli až do 29°C, ale pak má nastat deštivý týden, což je nepříjemné hlavně pro ty, co se právě chystají na dovolenou a tak si nezapomeňte sbalit také plášťenky.
Mně se hlavně líbí, že se Týna tak moc těšila do školky (dneska nesla něžně do školky celá šťastná fretku-mimi) a že je tam spokojená, zatím. Ono taky nechodí do školky Štěpánka, neb má údajně náběh na angínu. A bohužel Helenku, která s nima byla první den ve školce, a se kterou si Týna ráda hrála, dneska přeřadili k Vašíkovi do třídy (má tam kamarádů víc). Tak uvidíme, jak dlouho ji to nadšení vydrží. Jsou v krásné nové školce. Jen na zahradě se asi všech 100 dětí najednou utluče :) To už si učitelky asi nestihnout prohlížet Avon apod... :) a nebo s dětmi raději nebdou chodit ven... :(

Chodící bazének

Něco podobného bylo již na jiném blogu viděno, což mě inspirovalo k uveřejnění této fotografie.

Kop

Prostě mi sprostě kop do foťáku a od té doby byly všechny fotky rozmazané...

Výchova po dobrém

Mám kamarádku a ta má 3 děti. Krásné, podle mě velmi hodné a milé dětičky. I jejich maminka je velmi milá, kllidná a vyrovnaná a když už musí dětem hubovat, má to vždycky výchovný efekt. Prostě nikdy jim jen nevynadá, ale vše je odůvodněno. Děti vždy ví, proč se maminka zlobí, nikdy je jen nesprdne aby si jen ulevila (za to má můj obdiv). Ale dneska, asi to sluníčko nebo co, nějak všechny děti zlobily. Taky jich bylo 7 na jedné zahradě s bazénem a jančily. Stejně mezi to usměrňování dětí, dnes vyjímečně velmi rázným hlasem, vkládala odůvodnění. Zlobily všechny děti, ale jen její to dneska odnesly, byly trestány. Jak? Byly normálně poslány z dohledu jejich maminky. A pro ně to byl opravdu trest. U nás to bylo zase o něco jednodušší zlobení. Hyneček kupříkladu vstal ve 3:30 a byla to pro něj strašná legrace. Týna zas byla celá paf z cákání dětí v bazéně, ikdyž nakonec se osmělila a dnes poprvé se koukla s otevřenýma očíčkama (s brýlemi) pod vodu. Pozitivní na dnešním dni bylo hlavně bobkování, levný nákup v hypáči, při němž mi děti vůbec nezlobily a to, že za chvilku můžu zalést do postele (jen co uspím dvě řvoucí kráčmery, co mi každou chvilku jistě vzbudí Hynka...)

Zas ty bobky

Zítra to bude týden, co Týna neudělala bobek. Přitom tak pěkně jí, dnes vypila celý litr vody a dostala projímadlo a nic. Neuvěřitelné. Měla slíbeno, že když se jí povede bobek dnes, dostane 2 kartičky šmoulů místo slibované jedné. Moc je chtěla. Seděla a tlačila a tlačila. A nic. Pak teda pláč. Vzbudil Hynečka... Hynek pláče, Týna pláče. Je to zvláštní, výrazné, nelibé zážitky s dětmi se stávají, když není manžel doma, takže o nich neví. Maximálně se o nich dozví z SMSek, které bere určitě jako prudění, zatímco já si touhle cestičkou nechávám unikat páru. Před chvilkou usnuli. Jdu si vypustit páru ještě trochu u pc :)

Momentky

Dneska kdybych měla foťák s sebou, zachytila jsem několik krásných momentů, které by stály za to vyfotit (ale asi bych to stejně nestihla nebo nevystihla). Tak např.:
- psa, jenž utekl paničce, která ráno očividně spěchala do práce a který se směrem k paničce nechtěl ani otočit a tak prošvihl kočku, která těsně za jeho zadkem nesla spěšně, ale ladně, myš v tlamičce.
- slimáka, který se vydal na dlouhou cestu přes silnici, ale ve třetině si to rozmyslel a udělal čelem vzad (bylo vidět na krásném "J" které nakreslil svým slizem).
-paní, která očividně byla šťastná, myslela na něco pěkného, usmívala se; v jedné ruce na vodítku psa, druhou rukou si pohazovala pytlíkem s hovínkem.
Těším se, jestli se mi ještě povede něco podobného pěkného uvidět...

Tomu nerozumím...

Tak si představte: na jednom okně mám květináč s orchideou (jak se orchidea skloňuje?) a květináč s gerberou. Mám v láhvi namíchané hnojivo na orchidej, jednou za 14 dní ji přihnojím a protože jsem lenoch línej, tak místo normální zálivky cmrndu to hnojivo i na gerberu. A vidíte, jak na tom holky jsou...

Plevel II

Je krásné slunečné ráno. Venku je kolem 12°C, ale už jen ten pocit, že je sluníčko vidět, a že už vrhá stíny, hřeje.

Jsem ráda, že máme vedle našeho pozemku pole s cestičkou, po které denně chodím uspávat našeho malého drobečka. Dneska vypadala kouzelně, jakoby zasypaná sněhem.

Rozčepýřené, rosou unavené chomáčky se semínky z bodláků, se líně válí po políčku a čekají až je sluníčko vysuší a až zafouká ten správný vítr...

... aby se mohly zvednout a nechat se větrem unášet na nějaké příhodné místo, kde by mohl zakořenit nový bodláččí život....

... ideálně na obdělaném vedlejším, našem, krásném, věčně zapleveleném, trávníku... :)



Týna s Hynečekem

Týna s Hynečekem si dneska krásně hráli a to tak úžasně, že se Hynda asi 10 minut vkuse neustále přímo řechtal, pak to teda mělo za následek jeho totální vysílení a přetažení a nemohoucnoust dostat se ke spánku, ale poslouchat je, to bylo krásné (myslím před tím uspávacím pláčem). Hráli si s plínou.Oba šťastni.

Co z toho bude?

Teplo nám nevadí, jsme pilné jak včeličky

Máme tu výhodu, že máme doma v těchto dnech celkem chladno (příjemných 23°C), ale když se nám nechce být doma a vylezeme na sluníčko, můžeme se ochladit v bazénku a nebo rovnou z chládku do bazénku přeskočit. Ale dneska jsme byly pilné a tak na koupání moc času nezbylo. Zasadily jsme spoustu keříků, ještě nám zbývá 6 malých levandulí (nevím ještě kam s nimi, tak musejí chvilku počkat). Musím nás pochválit. Myslela jsem, že to bude práce spíš na několik dní a máme hotovo. A máme motýlí strom, je krásný, jen doufám, že nám vydrží, u nás se totiž ani zlatici nedařilo. Všem jsme daly dobrou půdu pod a vedle bal, tak doufám, že to zvládnou. Ale bojím se mrazů... Uvidíme. I hortenzii jsem si pořídila, té prý ale nikdy nesmí vyschnout kořeny, tak jsm zvědavá, jako dlouho vydrží.... a zda mi změní barvu...

Taťka přišel domů a naši práci pochválil a to je opravdu co říct. Tak máme z toho všichni radost, ještě jdu zalít kompost nějakými bakteriemi, aby se postaraly o rychlejší rozklad a pak už jen lok nealka a do postýlky....

Prázdniny

Tak a dětičky mají prázdniny, aspoň teda některé. Pro mě to zanmená míň spánku a víc práce, ale budu se snažit tomu našemu staršímu pokladu to udělat co nejhezčí. Ráno si povídala s bráškou, že se těší na prázdniny, protože si brášku více užije:) Je to zlatíčko. Chěla jsem s ní zkusit bezlepkovou dietu přes prázdniny, ale nějak se mi do toho nechce....

Černé ovce na ně

Tak co? Věřili byste dělníkům, že všechna prkénka natřeli stejně?

Gormití postýlka

Tak takhle jsem je vyfotila poprvé - nahoře, Týna to zkontrolovala a pak řekla, že je musí upravit, aby byly lépe vidět, že je pak zas zandá, aby jim nebyla zima:) a tak vznikla ta druhá fotka dole....