Mluvka

Dnes mě překvapilo. co všechno už Hyneček umí říct. Nejen, že ve svých 1 a 3/4 roku zvládá barvy včetně růžové, fialové - původně říkal lila - a dnes přidal stříbrnou, ale dokáže vyjádřit i jiné zajímavé věci. Co se mu nelíbí, čeho se bojí, na co myslí. Tak například - "Bolí b(ř)íško", "Mami ten h(r)och (vy)padá jako pes" - "(Potře)buju Ba(r)yka, mami" - "To je Týny, tady spí Týna, má bílou /myslí tím prostěradlo/ a Hyník má mod(r)ou. Týna ne(s)pí, Týna si h(r)aje ještě" - "Máma p(r)acuje, nelíbí, h(r)át pojď, mami", v pohádce se u nelíbila čarodějnice "Co to je, mami? Nelíbí, bojim." A když se boji, tak si lehne na zem a zkryje si hlavu. Jednou si hrál na Kde je? a strčil hlavu do bidetu:) Nenápadnej:) A období tahání za vlasy už snad taky skončilo. Naše dětičky jsou sluníčka...

Hynda - mluvka

Hyneček nás dnes obdaroval novými slovy - autobus a pes.
A na otázku -Kde je ta kulička? -
Odpověděl: "Tam".
Říkám: "Kde tam?"
A on na to "Tam! Nevidíš?, Tam, nevidíš?"
A taky vlez do skříňky se sladkostma a hrabal ručičkou v krabici snažíc se něco sladkého ulovit. Na otázku: "Hynečku, co to tam děláš?" Vykukl zpoza skříňky, zamrkal očkama, zavřel ji a odpověděl "Nic"
Stejně tak Týně odpověděl na stejnou otázku, když ji vlezl na záchodě na záda a ona řvala "Hynku! Co to děláš?" odpověděl "Nic"

Krásné, že? :)

Dovolená

 Při blbnutí v pokoji.

 Když má sestřička dopolední program.

 Když se jde jezdit na kole.

 Když se čeká v dešti.

 Když se odměňují účastníci:)

 Když dospělé blbnou:)

 Když dospělé tvoří.

Když se na závěr uspořádá vernisáž všech výrobků všech zúčastněných....

To byla dovolená v Radostovicích...
Prostě Radosti více:)

O rozoumku rok a čtvrt starého děcka

Učíme Hyndu bez plenek, moc to nejde, ikdyž v hlavě to má srovnané. Vyčůrá se na podlahu - zeptám se, kam se má čůrat? - dojde k nočníku, ukáže, řekne číííí a odběhne. Dneska mě překvapil. Bez plenek si POPRVÉ učůrnul přímo na koberec. (Ach jo.) A co udělal? Došel si pro ubrousek a koberec "vyčistil". Ubrousek pak hodil stranou, jako hážu já pleny.

Před chvílí jsem ho uspávala a překvapil mě jinou věcí. Nechtělo se mu spát. Lehnul na polštář řekl hají, pak nenápadně polštář posunul směrem k nohám postele, udělal to, myslím, 7x a pak bleskurychle z té postele slezl a zdrhnul...:) Snažil se tak rychle, že v zatáčce měl co dělat aby udržel rovnohváhu, běžel a protože věděl, že se sunu za ním pištěl a klepal ručičkama... Bylo to roztomilé. Někdy je těžké se na děti zlobit i na oko :)

Piju

Je to asi 14 dní co se nám hyneček pořádně rozchodil :) ani moc nepadá. A lezedo výšek, na židle, na postel, gauč, stůl... zábava - jen se otočím a je ve výšinách :)

Nuda v Motole

Stoupne si

Krásně dnes trénoval Hyneček chození i venku na travičce, pořád se snažil sám vstát, ale venku mu to nešlo, až večer doma se mu to povedlo a to bylo zas radosti!!!! To je krásné, jak se z toho umí radovat i on sám :)

Chodí a čůrá:)

Tak ode dneška se dá říct, že Hyneček chodí. Seděla jsem, přebalovala jsem a on už chtěl rychle za Týnou a ven. Vstal za pomocí mé ruky a chtěl jít. Říkám mu, že se tak rychle nezvednu a že ho budu muset pustit - a tak jsem ho pustila a on šel pořád dál. To bylo radosti, ten byl tak rozesmátý, takovou radost měl! A večer se rozchodil. A nemohl pak usnout. A taky si dnes poprvé učůrnul do nočníčku. A to jsme jen ráno, když měl sundanou plenku a počůral se na podlau řekly (s Týnou), že se to dělá na nočník a ne vedle a pak mu Týna předvedla, jak sedá na nočník a bylo to... :) Holt intelginentní po mamince :) a hezký po tatínkovi:) V pondělí ale jedem do Motola zas kvůli pindíkovi, tak nevím, nevím, jak dlouho mu to nadšení vydrží...

Děkuju

Hyneček umí zase nové věci. Mává a vydává k tomu zvuky jako že "ají" (chce spát), "boty" (chce jít ven), "a-o-u" (chce jít nahoru). Umí říct jakýmsi způsobem hačí, pití, kytí, papá, umí ručičkama "prosím, prosím", říkal "díky", ale pak se mu zalíbilo "děkuju". Dneska ho říkal úplně vzorově, až z toho nemohl v kočárku usnout, jakou z toho měl radost. Vzal si sušenky a sám od sebe se na mě podíval, zaculil, zastyděl a řekl "dě-ku-ju" A stydlivě se smál:) a bylo po spaní, tak jsme šli domů, hráli si, pak jsem ho nakojila a on se potom na mě podíval a stydlivě pronesl "dě-ku-ju" :)))

Auta

Tak jsme se byli podívat na hrčířských trzích. Hynečkovi se tam nejvíce líbila auta - která jsme potkali cestou na náměstí. Pořád volal "Auuuutaaa, auuutaaa" a ukazoval na ně prstíkem.  Znáte to, jak, když v noci usínáte, promítají se vám úryvky z toho, co jste přes den zažili? Tak Hyneček už vypadal, že spí a z ničeho nic zařval - "auuuutaaaaa, auuutaaaa" a usmíval se :)

první krůčky

Tak ten náš škula udělal asi před třemi dny první krůčky. Dnes jsem mu koupila boty, nasadila je v obýváku a on neomylně vyrazil po čtyřech k venkovním dveřím a snažil se je otevřít :) a pak lítal sem a tam (zaruce) po zahradě a strašně se smál:)

co umí a dokáže

Co umí a dokáže - tak se jmenují emaily od http://www.rodina.cz/, které mi pravidelně chodí. Vždy mě pobaví, protože lžou jak když tiskne :) Například když psali, že se "v tomto období všechny děti pohybují kupředu ať už je to jakýmkoli způsobem - lezení, plazení, kolébání, převalování... atd. - tak náš Hyneček se usmíval z jednoho místečka kolem sebe a nic :)
Tento týden taky zabododvali, když napsali : Posadí se samo ze stoje!  PCH PCH! Jak ze stoje? Z jakého stoje???????
Jsou vedle jak ta jedle. Jen v jednom se s Hyndou shodnou, když píšou : "Dítě může protestovat, když ho chcete dát do kočárku nebo autosedačky" Mno, to by mě zajímalo proč zrovna v této větě použijou slovo "může" když řve jak tur a v údaj o posazení ze stoje píšou jako holý fakt. :)
Ještě, že jsem byla dneska na skok u prababi, která od příchodu říkala, jak je ten kluk inteligentní, že je to na první pohled hned vidět, jinak bych si myslela, že máme doma zaostálka.

PS: Umí zašustit pusinkou = svítí, umí ukazovat ukazováčkem, umí krásně jak je veliký, papá a koníka.... Tak jsem ho musela trochu i vychválit, že ano, aby to nebylo jednostranné....

A teď už se budí, tak jdem řádit....pápá

Leze leze...

Přímo cupajdí, je strašně rozotmilý, jak z toho má velkou radost. A když říkám, kam to zas lezeš a jdu ho odchytnout, tak peláší a směje se tomu. Krásné období, člověk na něj už zapomněl, když ho trávil s prvním dítětem a teď se vzpomínky zas vynořují a Hyneček přidává další nezapomenutelné zážitky. Jen co přelezl místnost a nabažil se toho, začal objevovat. Jak otevřít skříňky - tak na to přišel hned: už ochutnal chleba, co suším pro slepice. A také Týniné štětce na kreslení. Dnes trefil do správné skříňky s jeho vlastním papáním. Leze na první schod a zkoumá co dál. Natahuje se pro ozdoby na stromečku a nelítostně padá omotán lamelami. Ohrádka, kterou jsme pro něj instalovali dnes kvůli horkým kamnům, je pro něj výzvou ke zdolání.
Jen nechápu (a je z toho vidět že si Fero první dítko v tomto období opravdu neužil dostatečně), jak mohl Fero asi před 3 týdny prohlásit návštěvě¨něco ve smyslu "Je to s ním teď náročné, jak neleze. A my mu musíme pořád chodit obměňovat hračky, aby se nenudil. Už aby si dolezl, kam chce". :-D. Ovšem teď si to tatínek užije, neboť Hyneček si opravdu doleze všude kam chce.
A heslo pro tyto dny?
Práce - nepráce - teď začíná legrace! aneb mami ,nech toho a pojď se se mnou bavit! Nejdeš? Tak já strkám ruku do zásovky! Strhávám stromek! Šahám na kamna! (popř. Strhávám na sebe nestabilní ohrádku!) Jsem pod kanapem a nemůžu vylést! Našel jsem na zemi drobky, jehličí, korálky... Našel jsem ve skříni hadr, skořápky, marcipán, hrnce, igelitky...

Cink!

Co to cinklo?

Ukazuje

Tak nám Hyneček začal včera nebo předvčírem ukazovat na věci - hned je to lepší pocit při komunikaci. Přibližně se dovtípíte proč asi pláče. Chce zapnout větrák, chce vidět auta, chce vylít hrnek apod.... Za poslední týden udělal takový pokrok v tolika věcech ! Je to náš dáreček :)

Moc nás ale všechny mrzí, že nám ti, za kterými jsme měli jít marodí :(((((( Brzké uzdravení!

Sedí !

Tak si dneska Hyneček jen tak mimochodem při snídani sedl. Sice měl ručičky na zemi - musel se podpírat, takže seděl trochu nastranu - ale z polohy na čtyřech si zvládl - jak říkám - jen tak mimochodem - natáhnout nohy před sebe a seděl. A jak se mu to líbilo. V průběhu dne to prubnul ještě několikrát a jen dvakrát spadl. A hned se začal přitahovat. A píďalkovat. (to dělá asi 4 dny) A píďalkuje sice podivně, ale čím dál tím rychleji. Jsem ráda, že mi zítra dorazí nový vysavač, budu ho muset hojně používat. Zvláště když si uvědomím - ach jo!:) - jaký dárek mám připravený pro Týnu! Ale hlavně, že budou mít radost dětičky,že? )

Co to je?

 Jsou to blonďaté vlásky našeho Hynečka, šly jsme se totiž dneska podívat na umění paní učitelky (kterou velice vychválil místní plátek) - tak aby byl Hynda společensky a pěkně upraven. Okukovali jsme, jestli to s dětmi opravdu umí. A umí, od maličkých po puberťačky:)

Čas tak rychle letí

Když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že se zeměkoule otáčí tak rychle, jak se s ní otáčejí nad zemským povrchem mraky. Dneska jsem si na to vzpomněla, když pluly mraky po nebi opravdu závratnou rychlostí. A chtělo se mi důrazně skočit. To pro to, že jsem si jako malá myslela, že když si skočím, že je tím trochu zbrzdím. A tím i čas. Krásná představa, nemyslíte? Pojďte, nezaskáčem si všichni? Že bychom to na chvilku zbrzdili?

Letí to letí, plyne to plyne, jako voda v řece. Hyneček umí zamávat asi 14 dní, říká asi týden "auto", asi 4 dny "táta" (máma samozřejmě ani náznakem), dva dny dělá "paci paci", když jsem u něj tak mi zvedne ruce na "jak jsi velikej". Letí to, letí. Pojďte si zaskákat, prosím! :)

Spánek o dovolené

Nebudu nic předstírat. Spánek o dovolené nebývá pro mě tím největším požitkem, popravdě téměř nebývá. Alespoň pro dnešní noc to platilo dvojnásob. Tak nejdřív jsem uspala Hynečka - a zhruba po půl hoďce ho pak uspávala až do rána. Týna usla po dnešním výšlapu hnedka, to bylo prima. Za nedlouho jsem si šla lehnout i já. Pak se šli ubytovat spoluležníci z vedlejšího pokoje, co máme společnou chodbičku, to Hyndu velice rozveselilo. Když jsme konečně zabrali přes lomoz v pokoji i dole v restauraci, kde se dali do popíjení a hraní na kytaru sedmero tatínků se sedmero školkovými dětmi, ozvala se příšerná rána - to Týna spadla z postele. Hynda to neváhal komentovat, zřejmě vtipně, neboť ho to opět rozveselilo. Když jsme zabrali oba dva, přišel manžel, probudil napřed mě a tak jsem se vydala na toaletu, když se vracím tak se zděšením koukám, jak si manžel hladí spícího Hyndu. Hyndovi se to líbilo a tak tatínka odměnil žvatláním. Zatímco se Hynda snažil taťkovi sdělit něco - jistě důležitého, tatínkovo oddychování se postupně měnilo v hlasité chrápání. Týna se začala vrtět. Ach jo. "V Montgomery bijou zvony" je slyšet z restaurace. Je půl třetí ráno. Konečně jsem usnula na delší dobu, když se najednou kolem 4 hodiny ozve Hynda na kojení, takový ten slabounký hlásek říkající - něco by to chtělo - slibující, že v případě rychlého vyhovění Hyneček ještě usne. Hyneček nebyl ani napravo ode mne, ani nalevo ode mne. Kam odlez? Prohlížím nevěřícně celou postel. Budím manžela se slovy - "Kde je Hynek? On tu není!" Manžel se převalí se slovy - "Nevím." A spí dál. Ozve se slaboulinký hlásek. Napadne mě zašátrat do škvirky vedle postele. Nahmatám končetinu. Hynda spadl! Nejsem si jista jestli se ho snažim vytáhnout nahoru za ruku nebo nohu, snažím se opatrně najít hlavičku - povedlo se a už ho netahám nahoru za nohu, ale za ručičky. Hyndovi dobrodružství nepřišlo ani nijak uvláštní - bral to jako normálka, žádné velké vzrůšo. Ovšem už mu nestálo za to, aby usnul pořádně, už si jen tak žužlal a pak už si řekl, že je čas vstávat. Hmmm. Aspoň, že už šli tatínkové spát. Momentálně Hynda spinká v kočárku a zbytek chaty se začíná trousit na snídani, jdu sklidit pc, neboť mám šílený hlad :)

Moje, nedám :)

Děkujeme za krásné dárečky, které se hnedka staly velmi oblíbenými.