sobota 3. prosince 2011
Lávová lampa
Takovou lampu, jakou měla moje babička, takovou už nikdy nikde neseženu. Dneska jsou k mání moderní, neosobní... Vlastně nevím úplně přesně jak vypadala, ale dělala spousty bublinek a svítilo na ní několik různě barevných světýlek, které dávaly bublinkám stoupajícím vzhůru různé barvy. Moooc pěkné. Včera jsem ležela s Týnou před usnutím dlouho v posteli a povídaly jsme si o tom, co jsem já dělala jako malá a co by se mně nejvíc líbilo za dárek. Vzpomněla jsem si na tu lampu i na to, jak jsme u ní mohli s bráškou usínat. Mooooc se mi líbila. A co Týna na to? - Hmmmm, tak to by se mi taky líbilo, tak mi ji taky můžeš koupit... Můžu. Naštěstí (ale vlastně bohužel) se taková, jako měla moje babička, na našem trhu nenajde.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Některé věci zůstanou jen ve vzpomínkách a už se nedají nikde koupit.
My jsme jezdily jako hodně malé s babičkou k jejímu bratrovi a tam se pila čeperka ze skleniček z tenounkého skla. Už nevím, jestli jen na okraji nebo i jinde měly zlatý proužek a byly ještě zdobeny leptáním. Připadaly mi nejkrásnější na světě, my jsme doma nic tak krásného neměli. Občas jsem se dívala, jestli podobné skleničky někde neprodávají. Teď vím, že si je nechám v těch vzpomínkách a budu se tam s nimi těšit :-)
Kdepak asi ta lampa skončila? Někdy je ta vzpomínka, nebo představa mnohem krásnější, než skutečnost.
Okomentovat