Když žrádlo padá kolem ...

Pan cukrář to neumí

Chtěla jsem pro Týnu na dort hlavu koníka, ale bylo mi řečeno, že to pan cukrář, který jí měl péct dort, nesvede. Tak jsem to zkusila sama. Tohle bude mít nahoře na dortu (ještě se to dohladí a učistí) a zbytek ještě domyslím, výsledek dodám:) Na to, že koně neumím ani nakreslit, jsem s výsledkem spokojena:)

A jedna fotka z minulého měsíce, kdy jsme perníkově tvořili s dětmi:

 

čokokošíčky

Zas se do mě dala chuť zkoušet nové věci se sladkostmi.

Toto jsou čokokošíčky. Zkouším vytvarovat čokokorunku na dort, ale to se musím ještě vypracovat. Důležitá je správná teplota čokolády, neb musí hned ztuhnout, jinak nedrží... a ta správná teplota je jen chvilinku, pak už je to zas moc tuhé...

Jak jsme jeli do Ikea

Včera do 1h ráno jsem studovala jaký nábytek vybereme dětem do pokojíku. Ráno byla idea vyrazit co nejdříve. Ale pořád to něco brzdilo - děti, manžel, který mi přinesl rozměry kufru a ať si to srovnám, zda se mi to tam vejde nebo ne, montování zahrádky, nedostatek peněz, nedostatek nafty a nakonec uzavřená dálnice. Tak jsme znovu vyrazili do ikea odpoledne - to byl horor, lidí jak o víkendu :) a manžel si představoval, že přijdem, seberem a jdem. Jeho komunikace spočívala v tom, že používal dvě věty - jak chceš - nebo - mně to je jedno - anebo výrazovou komunikaci, která jasně naznačovala, že už chce být pryč:) Když už jsem se konečně rozhoupala, jakou sérii nakonec koupíme, zjistili jsme, samozřejmě až u poslední položky, že chybí jedna celkem podstatná část z té série na skladě. Hmmm. Teď se z toho léčíme. (Manžel je na pivu a já tu pojídám kopec zmrzliny.)