Naše školka

Představte si to, že v naší školce si letos nově mohou říkat děti, co chtějí dostat na talíř k obědu a co ne. Aby prý nevznikaly zbytečně zbytky. Takžemohou hlásit: Bez zeleninky, bez masa atd... Ptala jsem se Týny, jestli jí všechno nebo jestli taky někdy něco odmítne. Odmítá prý jenom brambůrky. Hm... Také, když někdo u oběda zlobí, musí si u toho stolečku stoupnout (nad jídlem) a stát. Po chvíli se zeptá paní učitelka, zda toho dotyčného zlobení přešlo a pak si teprva může (k vychladlému?) obědu sednout. Hm... Štěpánka je prý šikovná, paní učitelka si prý ani jednou nevšimla, že ikdyž stojí, tak u toho dokáže rukou z talíře sem tam hodit nějaký kousek do pusy. To většinou rozesměje ostatní holčičky u jejího stolečku a tak se vystřídají ve stání...

A Týna se před dvěmi dny na kroužku plavání poprvé potopila celá - i s ouškama! Hned na první hodině!

Hatatata

Hatatata, batatata, to jsou nové slova Hynečka při prohlížení ručiček. Je to roztomilé. Taky se nějakým, mě dosud neznámým způsobem přesouvá cca o půl metru po podlaze a manžel, dcera a sousedčina holčička ho viděli se otáčet ze zad na bříško, já zatím nikoli a tak si myslím, že to byla spíš náhoda, že měl spíš příhodně položené ručičky, jinak by přece musel přijít na to, že se k věcem dostane pomocí válení sudů a to teda rozhodně nedělá....

Papat? Ne a ne!

Ani druhý a třetí den jsme neměli valný úpěch s mrkvičkou. Snažila jsem se do něj vpravit alespoň lžičku stravy, abych si mohla odškrtnout tři zkušební dny kvůli alergiím. A tak jsem byla zvědavá jak dopadnem s bramborou. Dvakrát se mi podařilo ho donutit otevřít pusinku a trochu mu tam šoupnout - ale nic moc. Včera měl (pro změnu) brambor s mrkví a řekla bych, že ho to zaujalo, tak tři lžičky mohly vniknout do jeho útrob. A dnes? Neměl nic, byly totiž třídní schůzky a pak hned zápis a já nestíhala.... Stejně mu kójo chutná nejvíc :)

První papání

Hyneček měl první opravdické papání - mrkvičku. A vůbec nespolupracoval :) Po první ochutnávce držel rtíky pevně u sebe a nechtěl si za žádnou cenu nechat vpravit do pusy další lžičku. Tak to Týna dojedla :)

Září

A je to tady. Září. Měsíc, kdy ještě bývá teplo, ale chladná rána už dají tušit, že se neúprosně blíží podzim.  Letošní léto bylo poněkud zvláštní, co se týče počasí, ale mně plně vyhovovalo. Nejsem milovníkem příliš vysokých teplot, jakmile teploměr stoupá nad 25°C omlouvám i dceřino kňourání a neustálé omílání věty "Mně je vedro jako psovi!" Nastávající víkend má být ještě ve znamení teploučka, v neděli až do 29°C, ale pak má nastat deštivý týden, což je nepříjemné hlavně pro ty, co se právě chystají na dovolenou a tak si nezapomeňte sbalit také plášťenky.
Mně se hlavně líbí, že se Týna tak moc těšila do školky (dneska nesla něžně do školky celá šťastná fretku-mimi) a že je tam spokojená, zatím. Ono taky nechodí do školky Štěpánka, neb má údajně náběh na angínu. A bohužel Helenku, která s nima byla první den ve školce, a se kterou si Týna ráda hrála, dneska přeřadili k Vašíkovi do třídy (má tam kamarádů víc). Tak uvidíme, jak dlouho ji to nadšení vydrží. Jsou v krásné nové školce. Jen na zahradě se asi všech 100 dětí najednou utluče :) To už si učitelky asi nestihnout prohlížet Avon apod... :) a nebo s dětmi raději nebdou chodit ven... :(

Nebudu spát

Místo spaní si Hyneček rád hraje s dudlíkem. Nedávno objevil, že došáhne na nálepky u postýlky, a protože jsou z části z plastu a z části z flauše, tak si na ně (s vypětím všech sil a častým neúspěchem) šahá. Když došáhne, tak se řechtá, když ne, většinou mu žuchne hlavička a nastává pláč, ale je vytrvalý. Ve všem.

Chodící bazének

Něco podobného bylo již na jiném blogu viděno, což mě inspirovalo k uveřejnění této fotografie.