Poprvé na lyžích

I taťka blbne.

Kristýnka poprvé na lyžích :)

Týna v uličce

Týna se schovává zalehnutím v uličce před taťkou.

Hurá v Kostelci

Napadl sníh a tak jsme se vydali za babi a dědou do Kostelce. To byla paráda, děda nám připravil jeskyňku o něco větší než jsme měli my a taky vymakanější i s okénkem a se světlem.

Hádejte, kdo k nám přijde zítra?

Ano, Matýsek s Vašíkem. A to jsou pro děti dlouhokrci s palmičkou ze zbytku marcipánu.

Dortík

Dortík původně pro rodiče k 37. výročí svatby. Ale že jsou v lázních, budem ho muset spapat sami, je ještě s oříškovou náplní. Pak jim udělám jiný... :)

Taková zima

Taková zima až nám zamrzl zámek zevnitř. -28°C.

Dneska jsem pořádně roztopila parní hrnec

Dnes jsem plně vyčerpána po příšerném dni. Napřed jsem strávila 45 minut na zastávce, pak 35 minut jela busem (cesta trvá jindy 11minut) - prostě namrzly nám silnice a všude kalamita. Den se vyvíjel i nadále slibně neb úřednice na úřadě mi nic nového neřekla a tak jsem se jen podepsala a jela nazpět. Stálo to za to vyjet si do města... Po chvíli čekání na zpáteční bus jsem se rozhodla, že si půjdu dát aspoň pizzu. Prošla jsem celé náměstí, stavila se v Makrovegetu a došla na zastávku, kam akorát přijížděl ten bus, na který jsem předtím tu chvilku čekala. Pak jsem se zahřála u mé dobré švagrové kafíčkem a jala se vyzvednout na 12h děťátko ze školky. Šáhnu na kliku a nic - školka zamčená. A tak jsem mrzla před školkou, protože dneska nás (v těch nenadálých mrazech) vyjímečně nepustili ani do šaten, což přes zimu doposud dělali. Po chvilce nám paní učitelka otevřela, aby nám sdělila, že děti jsou ještě na divadle a neměly doposud ani oběd, takže si tak minimálně půl hodinky počkáme. To už jsem zase trnula. Tentokrát ne ze zimy, ale ze slibu, který jsem dala naší sousedce. Slíbila jsem jí, že mezi 12.45 až 13h k nám může přijet PPLák s balíčkem a že ho pro ni převezmu. Ve 12.47 jsme byly u rybníka, začla jsem s Kristánkou na saních utíkat, abych byla co nejdřív u hlavní silnice a sestavovala si v hlavě scénář, kterak vbíhám do silnice a mávám na PPL auto, aby zastavilo. Došly jsme domů a PPL nic. Až v 13.30 se konečně ozval zvonek - to když jsem chvilku předtím uložila Kristýnku k poněkud pozdějšímu polednímu spánku. Pak už se den ale začal vyčasovat, čekala nás totiž první návštěva knihovny s Kristýnkou - vybrala si knížku o medvídkách, knížku o mašinkách a já knížku o Rákosníčkovi. Po náročné cestě domů, kdy Kristýnka párkrát spadla ze saní, jsme spolu uhňácaly tvarohové knedlíky + pokoušela jsem se upařit vepřovou šunku - ta nechutná jak šunka, ale výborné to je - a pak už jen večerníček a spinkat. Uáááá. Jdem všichni.

Mezi kozy

Na Točníku jsme krmily kozy.

Vajíčka v PH

Vajíčka se šunkou, sýrem a špenátkem.

Dopolední kravička

Kravička naší Kristýnky. Maminka vystřihovala díly a Týna nalepovala.

Večerní kávička ve městě

Tak jsme s Mařkou vyrazily do města na kávičku. Nejprve jsme si objednaly u servírky kávičku a dortík. Slečna nám přinesla kávičku, ale dlouho nenesla dortík (no, 15 minut určitě ne) a obsluhovala jiné hosty. Po přečtení meníčka jsme se rozhodly změnit objednávku z dortíku na pohárek, zavolaly jsme si tedy servírku a Mařka se jí mile ptá: "Prosím, Vás, připravila jste nám už ty dortíky?" Slečna se na nás podívala a se sladkým úsměvem nám kysele povídá: "Já jsem na ně ale nezapomněla". Takovou odpověď Mařka nečekala a natolik ji to odzbrojilo, že už si netroufla zeptat, zda objednávku může změnit. Smutně jsme hleděly na slečnu jak hbitě z podpultíku vyndavá talířky a právě na ně nandavá dortíky. Nu což, tak zmrzlinka nebude.

Mařka byla naštvaná, až z toho měla sem tam tiky. Když jsme dojedly a dopily, pročítaly jsme si meníčko dál, narazila jsem na zajímavý nápoj - Horké mléko s koňakem a medem - "Mňam!" řekla jsem hlasitě. Ale Mařka mě hned zastavila, že prý "Mno... mňam???". "No jo", uznala jsem, "není to vhodný nápoj, mlíko s medem - to bych mohla na zpáteční cestě usnout za volantem". "To jo", řekla Mařka. Po delší pauze následoval výbuch smíchu. Už ani nevím proč.

A tak jsme pročítaly dál, až jsme došly úplně na konec meníčka a tam byla věta, "Pokud po zaplacení neobdržíte účet, jste naším hostem.", které jsem nerozuměla, ale Mařka mi ji vysvětlila - ještě, že tam byla. Jen se trochu přeslechla a proto mi radostně vysvětlovala, že když se dostatečně opijem, že to máme zadarmo. Rozuměla totiž : "Pokud po zaplacení neudržíte účet, jste naším hostem." Ještě, že se to nakonec vysvětlilo včas....

Pak jsme v zápalu štěstí a radosti, že jsme venku po setmění vyrazily do jediného ještě otevřeného krámku utratit zbytek přidělených financí - do DM a tam jsme zakoupily velmi pěkné Tchibo háčky na dveře. Mně se, bohužel, barevně vůbec nehodí a tak jsem byla naštvaná, ale to ještě není nic oproti Mařce, která mě teď psala, že ty její háčky se daj pověsit jenom na tu stranu do chodby. Tak doufám, že ji to moc nezkazilo jinak doteď krásný večer.

Matýsek

Tak tohle je Matýsek v podání naší Kristýnky :)

Poleva na koláček

Jakmile se vaří poleva na koláč nesmí u toho Kristýnka chybět. "Mami, já ti pomůžu" a pak pomáhá ze všech sil. Málem plakala, když jsem pak hrnec strčila do dřezu a nalila do něj vodu. "Mááámíííí, nééééé, JÁ to chtěla vylízat!!! "

Ta matka!... A to naše neštěstíčko!...

Sranda je, že já většinou když míchám, tak si dávám jednu ruku vbok. Sice tak, jako že si propínám záda, ale takhle je Kristýnka určitě elegantnější než já :)

Sněhulák

Po delší odmlce - po nepovedeném paření a rozmazané fotografii - jsem sebrala veškerou svou odvahu, překonala stud a opět se zde hlásím. Tentokrát se chlubím naším sněhulákem, pravděpodobně z něj do zítřka nic nezbude, tak ho alespoň zvěčním zde... (Vím, že mu jdou knoflíky šejdrem, ale to on sám tak chtěl, říkal, že nechce být úplně dokonalým, jo to veselá kopa (sněhu)).

A jedeme dál, co je tohle?

A co je tohle dole?

Opět pomeranč

Protože někteří nemohou rozeznat co to je, prý kvůli rozmazání (chichi chichi takové výmluvy :) ) tak posílám o trochu větší výřez obrázku... ano a teď je to už jasné - je to pomeranč!

Hádanka

Co to je?

Je libo salámek? Nebo dortík?

Dnešek proběhl ve znamení paření. Salámek se dělá jednoduše, jen se nakrájí na kostičky kuřecí maso, zabalí do fólie na tlačenku a nechá se 40min pařit. A aby se nepařil 40 min sám, tak se pařil ještě i s dortíkem.

80g čokolády,125g másla, 4 vejce, 100g cukru, 100g hladké mouky.

Vyložit misku na řýži folií. Z bílků ušlehat tuhý sníh, rozpustit čokoládu. Utřít máslo, žloutky a cukr, přidat mouku, čokoládu a opatrně sníh. Zakrýt fólií. A hotovo - jen dát na 35 minut pařit. Po vyndání lze jednoduše vyjmout s fólií, kterou po chvilce sundáme a necháme na mřížce vychladnout. Ozdobíme polevou (máslo + kakao + cukr + rum) a ozdobíme dle nálady :)

A aby se nepařilo jen tak, upařila jsem k tomu ještě brambory a přírodní kuřecí plátky.

Zima

Ráno, když vstáváme, tak je ještě tma, ale při tomhle počasí to ani nevadí. Dneska jsme šly do školky dokonce pěšky, Kristýnka si to sama přála (jinak jezdíme na bobech). Nohy nám zapadaly do sněhu, Kristýnce až po kolínka, moc si to užívala, škoda jen, že jsme pospíchaly, totiž cesta nám zabrala dvakrát tolik času, co jindy - nebyly protažené chodníky. Do školky jsme přišly celé zmáčené, taky paní učitelka hned říkala, zda bych ji mohla dávat jiné kalhoty. Při zpáteční cestě jsme si připravovaly cestičku na zítřejší cestu do školky. Pořádně jsme udupávaly chodník a posledních 30m u sousedního pozemku (jsme společně s Kristýnkou) proházely cestu lopat(k)ou. V jeskyňce se vyblbneme dost a dost, nejraději je tam ale úplně sama, kamarádům se s ní ráda pochlubí, ale moc se s nima do hry nezapojí. Jdem na sváču a zas zalezeme do ní. Ještě ji večer, až půjde Kristýnka spát, zkusím uvnitř vydlabat o trochu více - už se tam vejdou dva, ale ještě si tam nemůžou sednout - to je můj cíl. Mějte se krásně, my se jdem rochnit ve sněhu.

Perníková jeskyňka aneb jsem dojídač

Tak nám ten vydatný oběd dodal tolik energie, že nám to vystačilo na dodělání perníkové jeskyňky, dodělaly jsme ji už za tmy, Kristýnka pak vůbec nechtěla domů, pořád prolézala a hrála si na mladou ježibabu, kdežto já byla stará ježibaba, co jí loupe perníček. Což mi připomíná, že tuhle, když šla ze školky, tak mi povídá : "Mami, ty jsi dojídačka." "Jak to myslíš dojídačka?" "Protože všechno sníš, víš? A taky, že jsi tlustá,víš? To je z toho dojídání, tak proto dojídačka".

Kotlety na smetaně - rychlovka

Venku je nádherně bílo a protože jsme si chtěli dopoledne co nejdéle užít venku - stavíme totiž už od včerejška jeskyni ze sněhu - musela jsem vymyslet jídlo, které nezabere moc času a zároveň nám dododá hodně energie, protože házení sněhem lopatou dost vyčerpá. Takže další jídlo, jež je nenáročné na přípravu, nezadělá kuchyň, nenašpiní nádobí a je za 20min hotové, jsou kotlety na smetaně, recept oblíbený z dětství od naší maminky.

4 kotlety (když jsou prorostlejší pustí víc šťávy a je to chutnější), brambory syrové nakrájené na plátky a cibule (tu si k tomuhle receptu poslední dobou přidávám já, někdy tam dám i slaninu, ale to už je extra nezdravé), smetana 30%.

Plátky masa opepřit, osolit, dát na dno pekáčku, na to vrstvu brambor, posolit je, na to cibuli + další vrstva brambor a posolit. Nakonec zalít šlehačkou a dát do vyhřáté trouby na 250°C na 20 min v přikrytém pekáčku + dalších 5 minut v odkrytém pekáčku.

Pařím, paříš, paříme

Hurá! A je to tady. Ačkoli mě třicítka už minula hodlám právě začít pořádně pařit. Konečně si budu užívat plnými doušky života. Lépe řečeno plnými sousty vitamínů. Mám totiž nově pořízený parní hrnec Tefal VC 4003 vitamin+. Dnes tedy nepřipojuji žádný recept, ale ukázku naší večeře hotovou za 20min v páře se spostou vitamínů!!

Ferovi se do toho nejprve nechtělo, že to bude suchý, ale jak to panečku baštil; moc nám to všem chutnalo. O víkendu v tom zkusím udělat masíčko. Vejde se tam i celé kuře :)

... a kdybyste si chtěli někdy udělat tenhle zeleninový talíř, tak to prostě jen oškrabte a naházejte do hrnce... mně to přijde úžasné. A ještě pro zvědavé přikládám fotečku, jak ten můj parní hrnec vypadá.

Mrazivé ráno

Dnes by mělo hustě sněžit, těšíme se, ale zatím tomu nic nenasvědčuje, jen rampouchy se pomalu prodlužují k zemi. Docela pěkné mrazivé ráno. Takové tiché, pokojné.

Dušená zeleninka s bramborem

Tenhle recept je velmi jednoduchý, rychlý a zdravý. Dáme do něj co doma máme. Já dneska našla:

1 cibule, 1 žlutá paprika, 2 rajčata, 6 žampionů, 1 malá cuketa, česnek, trochu olivového a řepkového oleje, sůl a necelá deci vody.

Stačí jen vše nakrájet nadrobno, dát do hrnce dusit a za 15 minut je hotovo, výborně chutná i s rýží, ale já mám radši, když si v té zeleninové omáčce rozmačkám brambůrky :)

Dobrodruzi

"Pročpak nechceš jíst ty čokolupínky z jogurtku?"
"Protože si je schovávám na dobrodružnou výpravu"
(až budou s Matýskem a Vašíkem zas sami zavřeni nahoře v pokojíčku, budou to chodit užírat do pracovny, to bude ta dobrodružná výprava)

"Copak jste dělali dnes ve školce?"
"Dneska jsme se koulovali"
"A co dělaly paní učitelky?"
"Sypaly na nás sníh.... Skákaly strašně do výšky... My pak s nima, aby nám nebyla zima."

Ani do kotelny

Hláška dne: Kristýnka sedící na záchodě kouká na odlupující se ho zajíčka ze svých kalhotek : "Maminko, tyhlety kalhotky bych na sebe nevzala ani do kotelny." Po chvíli mi došlo, že si pravděpodobně ve školce říkali, které ošacení se kam hodí neboť také pronesla, že si opět nechce vzít na sebe do školky šatičky, že ty by si vzala, jen kdyby šla na svatbu. Kalhotky jsme tedy vyměnily - to už jsem si na ně i rozsvítila, abych náhodou zas nešáhla po nějakých nevhodných:).

Vodejdi vod něj

Dnes jsem měla v plánu sem umístit fotku mého nového parního hrnce. Rozjela jsem se odpoledne do města s přesvědčením, že si jej domů přivezu stůj co stůj. Naneštěstí stál opravdu dost, o mnoho více než v internetových obchodech a tak jsem si žádný domů nepřivezla.
Uvařila jsem tedy jen obyčejnou rajskou omáčku, která se ovšem v naší domácnosti umístila na vrcholku žebříčku oblíbených jídel (zvláště když jsou jako příloha dinosauří hřbety). Zvažovala jsem i dokumentaci této mňamky, ale sbíhaly se nám všem sliny tak, že jsem radši výstup do patra pro fotoapaát neriskla, aby taky něco pro mě zbylo.

A hláška dne? "Mami, vodejdi od něj a pojď ke mně"
(Voláno z dětského pokojíčku na maminku sedící právě u počítače)
Takže se loučím, mějte se a zase někdy na sepsanou!

Idiot

Už nyní je mi jasné (a pravěpodobně i vám), že ze mě fotograf nebude. Budu spíše takový spisovatel. Má to několik důvodů. 1) - není to náročné, 2) - uvolňuje to napětí a 3) - baví mě to. Má to taky své výhody - Kdo by se například nechtěl pochlubit výroky svého milovaného potomka? Dnes po prvním dni ve školce po vánočních prázninách mi například má drahá dcerka řekla: "Mami, ty jsi idiot". Nyní spadá do věkové skupiny, kdy si takové výroky může ještě dovolit, dokonce mě to zatím i pobaví. Za takových patnáct let se mi při pronesení stejné věty pravděpodobně udělá sucho v ústech. Samozřejmě, že jsem jednoduše vysvětlila, co to je za slovo a kdy se (ne)používá a otázala se, kdo jí takové slovo řekl. Kristýnka to práskla na bratránka: "Mates, my jsme si totiž s Matýskem hráli na idioty." To bych teda opravdu chtěla vidět, jak se taková hra hraje, budu se muset otázat Matesovy maminky.

Takže focení házím na hřebíček, rozhodla jsem se, že budu fotit maximálně jídla, která se mi opravdicky povedou a budu si o nich myslet, že bude stát za to zveřejnit recept i s fotografií (původně jsem měla v plánu vyfotit každý můj stvořený pokrm, ale asi by vás zarazila (nejen) četnost mých příspěvků a některé slečny či paní by mohly této informace využít, litovat mého manžela a doslova ho ulovit na vařenou nudli, takže od toho taky upouštím).

Nevýhodu vidím v tom, že ne každý má naladu se po večerech pročítat horou textů. Mno, ale to mě nevadí, přijďte na moje stránky, až se budete nudit nebo až budete chtít najít inspiraci na nějakou pochoutku.

Papa J.

Tak taky bych to zkusila... aneb 365 dní v roce

Zkusím - jako můj velký vzor Katamavka - každý den nějakou tu fotečku vytvořit. Myslím, že vytyčení cíle je základ, to bych měla a uvidíme, jak to půjde dál.