Ráno Vás nevzbudí budík, nikdo ho nenatáhl. Vzbudí Vás dítě. Má hlad. (To starší). Vstanete a vše Vám padá z ruky. Všude. V koupelně, v kuchyni, v předsíni. A to jsou děti zrovna ráno vyjímečně hodné. Asi dobře dospalé. Hyneček si žádá snídani - další věc "navíc", na kterou jsem si ještě pořádně nezvykla. Kaši nechce, ovovce nechce. Chce rohlík. Rohlík se mu lepí na patro až se mu tam vytvoří zátka - pravidelně odstraňuju. Stále je ale s rohlíkem nejspokojenější. Neumí pít z lahve, ale natahuje se po hrníčku a tak zkoušíme pít z hrníčku. Poránu to je ale blbý nápad - 2x oblíkat je v takovém dnešním stavu nadlidský úkon...
A pak stará známá operace společných objednávek :) Zavázala jsem se, že já už nikdy nebudu iniciátor společných objednávek, maximálně, že se přidám, když někdo bude chtít. Tak jsem se přidala. Chudák kamarádka, má s tím peklo. Samozřejmě, že provolala víc než těch šílených 150kč poštovného. Komunikuje s námi už 4.den, místo toho si mohla klidně zaplatit 150kč poštovného a zajít se všema dětma do Aquaparku. Rozjela totiž tak velkou objednávku - 11 lidí, samozřejmě s komplikacemi (zvýšila se cena u jednotlivého druhu zboží), že se jí z toho dělá špatně. A to jí jedno dítko marodí se zánětem středouší. Patří jí velký obdiv za trpělivost a velké díky! A to ji ještě možná nedošlo, jak komplikované může být se toho objednaného zboží zbavit...
Žádné komentáře:
Okomentovat